Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

MAPA KLICAVAPŘEHRADNÍ NÁDRŽ KLÍČAVA

Pro ty, které znepokojily strmé svahy zbečenských kopců, je určena relaxační rodinná vycházka k hrázi klíčovské přehrady. Z návsi se vydejte po silnici směrem na Rakovník, za můstkem přes klíčavský potok odbočte doprava a pokračujte po pohodlné asfaltové cestě, která přibližně po 3 kilometrech končí na koruně hráze.

Silnice vede podmanivým údolím, v kterém je i v horkých letních měsících o něco příjemněji než na rozpálených březích Berounky. Samotná padesát metrů vysoká hráz Vám pak nabídne úžasný výhled na nádhernou a zcela nedotčenou krajinu přehradní nádrže, z níž stoupají prudké stěny zalesněných vrchů. Bohužel vstup do areálu Klíčavy není možný; nádrž slouží jako zásobárna pitné vody pro nedaleké Kladno.

 

 MAPA PENCINAVYHLÍDKA PĚNČINA

 Zřejmě nejfotogeničtější panoramatický rozhled na klikatící se meandry Berounky, srázy křivoklátských lesů a miniatury zbečenských usedlostí se návštěvníkům obce naskytne z výhledu Pěnčina. Přestože Pěnčina již náleží do katastru obce Sýkořice, je velmi dobře dostupná i ze Zbečna. Upozorňujeme však, že cesta na minimální vzdálenosti překonává extrémní výškový rozdíl a pro astmatiky, berle či kočárky bude vhodnější dopravit se na Sýkořici spíše automobilem.

V zásadě lze volit ze dvou alternativ - obě varianty vychází z návsi, první je neznačená a o něco rychlejší, druhá vede po žluté turistické značce až na Sýkořici, kde však musíte ze značené stezky sejít a využít svého orientační smyslu.

Neznačená stezka (na mapě vyznačená tečkovaně): z návsi projděte mezi Hamousovým statkem a základní školou po prudce stoupající asfaltovém povrchu, držte se vlevo. Po tři sta metrech se  cesta prudce stáčí doprava – v tomto bodě opusťte cestu a strmým výšvihem zamiřte do svahu, na jakousi „kozí stezku“. Tato Vás vyvede až na vrchol. Pozor: cesta se dvakrát obrací o 180°, dbejte proto na to, abyste nesešli.

Po žluté: turistická značka Vás dovede až do Sýkořice. Oproti neznačené cestě je podstatně strmější, avšak širší a o poznání bezpečnější, vyrážíte-li s malými dětmi. Na Sýkořici je nezbytné sejít mezi zástavbu, obejít dětské hřiště a odbočit vlevo (všímejte si nenápadných ukazatelů). Po sto metrech vstoupíte na lesní cestu, jež míří přímo k vyhlídce.

 

 MAPA BRDATKAKŘIVOKLÁT POPRVÉ - NS BRDATKA

Obří areál hradu Křivoklát, jehož historie sahá do hlubokého středověku (snad 1230), patří k povinným "highlights" zdejšího regionu; s trochou zlomyslnosti si troufáme tvrdit, že z hlediska stavebního vývoje dalece předčí mediálně podstatně proslavenější Karlštejn. Navzdory tomu, že i v architektuře křivoklátské pevnosti se podepsalo 19.století, konkrétně známý purista Josef Mocker, jenž řídil právě dostavbu Karlštejnu, zůstal Křivoklát původním středověkým hradem, autentickým místem dávných dějin. 

Cesta je turisticky značená: z návsi se vydáte po zelené přes tzv. Riviéru a po výstupu k silnici pokračujete po červené naučné stezce, jež Vás povede těsně pod hřebenem, v úchvatné výšce nad meandry Berounky. Přestože je stezka dobře schůdná, není úplně pohodlná pro malé děti, resp. jejich rodiče; srázy začínají klesat přímo pod Vašima nohama a nešťastný pád může dopadnou tragicky.

 
CESTA

KŘIVOKLÁT PODRUHÉ. PODÉL BEROUNKY

 Předpokládejme, že jste se dobře občerstvili v restauraci Nad hradem a nehodláte se z Křivoklátu vracet ani vlakem, ani stejnou cestou po naučné stezce, kterou již znáte. Sejděte proto dolů k řece a vracejte se jakoby „spodem“, stezkou, která přesně kopíruje o dvě stě metrů výše položenou Brdatku.

Z restaurace Nad hradem odbočíte vlevo, minete rybník, pokračujete dál (držte se spíše vlevo) po klesající silnici dolů k řece. U řeky pokračujete podél proudu až do Zbečna, kde se Vaše cesta znovu spojí se zelenou turistickou značkou. Ačkoliv je cesta vcelku pohodlná, pozor na vyšší stav vody! Při jarním tání nebo přívalových deštích je stezka pod vodou a v některých místech je nezbytný i skalní traverz

 

Lesni hriste

KŘIVOKLÁT POTŘETÍ.
DĚTSKÝ LESNÍ AREÁL

 

Na rozloze několika hektarů, v lesích obklopujících romantický hrad Křivoklát, byl před dvěma lety vyprojektován unikátní dětský areál, o němž si troufám prohlásit, že nemá v regionu (a možná i dále) obdoby.

Jednotlivá herní pole jsou ideálně uložena v řídkém lesním porostu; v chladných jarních měsících slunce snadno proniká až k hrajícím si dětem a naopak za horkého léta poskytuje les příjemný stín. Z herních článků zde najdete různé typy houpaček, prolézaček, do terénu zabudované klouzačky, dřevěná zvířátka v nadživotní velikosti a vrcholem může být třicetimetrová lanovka, na níž mohou i menší děti  za asistence rodičů bezpečně sjíždět.

Protože herní zastávky od sebe vždy odděluje několik stovek metrů lesních cest, děti se nenudí a pro rodiče tyto krátké procházky představují drobné zpestření a protažení údů. Ve spodní partii u lanové dráhy je navíc vybudováno obří kamenné ohniště, jenž umožňuje obohatit nedělní odpoledne opékáním špekáčků. Pro děti uvyklé městským hřištím představuje návštěva křivoklátského lesního areálu klidně tříhodinový maratón nepřetržité zábavy.

 

  MAPA ROZTOKY ZBECNOZ ROZTOK DO ZBEČNA

Cesta z Roztok, kam se lze snadno dopravit vlakem, opět kopíruje berounské zátočiny. Nabízí však pohledy na hřeben křivoklátských hvozdů, místy proťatý příkrými skalními bloky, z opačné strany řeky. Cesta je zahloubená do prudkého svahu, dobře sjízdná i pro kočárky, nicméně neposedné potomky je třeba ostražitě hlídat a vyvarovat se tak vážných úrazů v důsledku pádu do "říční strže".

Od vlakového nádraží, jež se nachází lehce nad úrovní řeky, je třeba po žluté vystoupat až do vrchní části obce, zde se připojit na červenou turistickou značku. Stezka je pohodlně široká i pro větší skupinku cyklistů na horských kolech až do okamžiku, kdy se nečekaně odpojuje prudce vzhůru, kolmo na vrstevnice. Ignorujte proto červenou a pokračujte vrstevnicemi dále po přehledné cestě rovně (na mapě vyznačena silnou červenou linkou).

Asi po dvou kilometrech se cesta rozdvojuje: zamíříte-li spádem dolů k řece, budete nadále kopírovat její meandry, aby Vás stezka v závěru dovedla až do Újezdu nad Zbečnem, odkud bez problémů trefíte do Zbečna. Dáte-li se horní cestou, tato Vás během deseti minut zavede na silnici, kde odbočíte doleva a během půl hodiny dorazíte do Újezdu takté; silnice může být pružnou alternativou při nedostatku času. V Újezdu si pak předtím, než sejdete dolů do Zbečna, ještě nezapomeňte pochutnat na plzeňské dvanáctce v místním pohostinství.